Původně se to mělo jmenovat "Drabblím i v roce 2015" a koncept příspěvku je ze začátku dubna, kdy odstartovalo nové DMD. Ale jelikož jsem se po celý duben chodil domů z práce akorát tak vyspat, skončil jsem u čísla tři, takže jen "podrabblil jsem", a to velmi krátce. Tak tady jsou ty tři, naprosto nefandomové a na sebe nenavazující.
Jasné představy
Téma dne bylo Na vlastní nebezpečí
První coletu, odznak matadora, si
nechával narůst v patnácti letech. Matka mu spílala a hrozila
výpraskem, bude-li dávat všanc své zdraví jako její otec, ale
Raúl stejně už dávno vyhlížel v ohradě nejsmělejšího býčka.
Někdy jen tak přeskočil kladiny, puzen rozbouřenými hormony, a
červeným ubrusem dráždil všechny krávy na pastvě. V partě byl
král.
Když se vracel potrkaný a pobitý
kopyty, matka chodila hubovat dědečkovi.
„Nezodpovídám za něj. Dělá to
všechno na vlastní riziko,“ dával od toho ruce pryč.
A pak, když osaměli, vnukovi zase
vyprávěl nejskvělejší příběhy o corridě. Stane
se torerem, věděl Raúl, i přes všechno to nebezpečí.
Vysvětlivky:
corrida - býčí zápasycoleta - copánek, který si pěstují a vážou matadoři
torero - zápasník s býky
Teď se nedívej
Téma dne bylo Teď se nedívej
Matěj dával
okatě najevo, že se s ním chce milovat.
Bylo to poprvé od
Viktorova návratu z nemocnice domů. Nebyl ještě úplně v
pořádku, ale pokoušel se stát se postupně zase něčím jiným
než jen kusem naklepaného masa, který z něj udělala autonehoda –
stavbyvedoucím, kamarádem, milencem.
Nešlo to vůbec
jednoduše. Zranění jen vzalo a vůbec nic nedalo.
„Strašně chci,
abys mě zase pořádně vopíchal. Prosím,“ neulehčoval to
Matěj.
Jindy by Viktor
nezaváhal, od nynějška to však mělo jednu podmínku.
„Teď se
nedívej,“ řekl a ponížený, roztřesený, bez erekce a hrdosti,
si ve tmě sundal umělou nohu z otlačeného, rozbolavělého
pahýlu.
Cizím domovem tiše
Téma dne bylo Pssst!
Byli na to tři. Ač teprve v pubertě,
cítili se jako ochránci morálky ve svém městečku. Šperhákem
překonali zámek z hypermarketu. Někde v domě spali jeho majitelé.
Obývací pokoj byl čerstvě
vymalovaný. Hotové malířské plátno. Sprej koupili růžový,
připadalo jim to hrozně legrační. Díla se chopil Roman a za
chvíli si zálibně prohlížel svůj výtvor.
BUZERANTY TU NECHCEME
Připadal si mocný, takže ho
nenapadlo, že může zakopnout a posunout stolek po parketách.
„Ticho, debile!“
Ani nedýchali.
Jakmile však došlápli na trávník
za domem, byli znovu nepřemožitelní. Teď už je nedostanou.
Vyplížili se z cizího pozemku s pocitem dobře odvedené práce.
Vítej zpět :) Doufám, že se od tebe dočkáme ještě něčeho delšího, ale tahle tři drabblata byla vskutku fajn. Hlavně ta dvě poslední se mi moc líbila.
OdpovědětVymazatHezký! Mě se moc líbí první, protože si Raúla "nějak" představuji... prosím o více.
OdpovědětVymazatJsi dobrý!
OdpovědětVymazatJá se nevzmohla:-(
Také se mi líbí poslední dvě. A bylo by fajn, kdyby jich bylo víc.:D
Ahoj, mám tip na páreček, který by možná (kéž by) mohl inspirovat - Ian a Mickey (Shameless), z kterých jsem teď naprosto paf. A píší o nich jako o protipólu Kurta a Blaina. Co ty na to?
OdpovědětVymazat