Ještě včera jsem si myslel, že se dnešní výzvy "První školní den" nezúčastním, hlavně proto, že mě nenapadalo nic uspokojivého. Nakonec jsem však v práci vymyslel a napsal tohle drabble, jehož hlavními postavami jsou Adam a Blaine. Navazuje na canon právě probíhající páté řady (a vlastně i canon řady čtvrté).
Pozvání
Poprvé na
vlastní oči spatří Blainea, toho úspěšnějšího. Jako by je dohromady svedla zlomyslná
náhoda. Blaine se ptá se na cestu k sekretariátu. Vysvětluje, že je tu
první den a Adam mu neprozradí, že to ví. Musí uznat, že umí zapůsobit – je jako
chlapec z retušovaného plakátu na americké štěstí, žádné vady ani slabiny.
Ukáže mu
cestu, Blaine děkuje a nezůstává jen u toho. „...a na skleničku bys někdy
nezašel?“ zakončuje představovací monolog, ve kterém se nemluví o žádném
snoubenci.
Adam odmítne,
protože ví víc než Blaine prozradil. Kurtovi nic neřekne. Nebude mu kazit první
školní den a zbytek života.
A já můžu jet doufat, že někdo, kdo není takový slušňák jako Adam, to slyšel a Kurtovi by to řekl. A Kurt by dal Blainovi pěstí a poslal ho do háje! Jo jo, snít můžu. Moc dobré drabble.
OdpovědětVymazatNo co ten Blaine dělá? Na to, že má snoubence si nějak troufá. Adam je takovej slušňák, že odmítl. Je prostě úžasnej, o to víc mě mrzí, že to mezi ním a Kurtem to skončilo. Moc hezké.
OdpovědětVymazatAndílek
Diky za komentare, rad si vymyslim, co by se treba mohlo stat dal :]
OdpovědětVymazatJo tak tohle je celej Blaine! Ještě, že nejsem Adamem já, protože bych to Kurtovi určitě vyslepičila... něco takového by nemělo zůstat skryto, zvlášť, když se o pozvání na rande pokoušel snoubenec... Že se nestydí! Třeba by si Kurt uvědomil, že by byl šťastný spíše s Adamem!
OdpovědětVymazatJako vždy skvělé drabble...
Nikísek