21. února 2012

Pohlednice z Paříže

Mám rád Paříž. Myslím si sice, že je podobná Praze a francouzština pro mě vždycky byla neproniknutelnou záhadou, ale na tom městě něco je. Něco se tam vznáší ve vzduchu a vy rychle nabydete dojmu, že když jste v Paříži, jste pány celého světa a můžete všechno hodit za hlavu. Napadlo mě, že jestli Blaine a Sebastian mají zažít nějaký románek, nemůže to být nikde jinde než právě tam. Takže tohle je moje první Seblaine. Užil jsem si ho, a jak! A to jsem si nemyslel, že někdy o Blaineovi budu psát s takovým gustem. Ale něco na těch dvou je. Stejně jako na té Paříži. 
Psáno na Bilkisinu výzvu "1000 slov plných tajemství". Povídka jich má 959, pohlednice 41.

Blaine Anderson byl nadšený. Nečekaly ho sice dva roky prázdnin, jen dva měsíce, zato ty nejlepší. Bylo mu teprve sedmnáct a už měl zažít největší dobrodružství svého života. (...)


Pohlednice z Paříže

Blaine Anderson byl nadšený. Nečekaly ho sice dva roky prázdnin, jen dva měsíce, zato ty nejlepší. Bylo mu teprve sedmnáct a už měl zažít největší dobrodružství svého života. Když se poprvé dozvěděl o svém výletu do Evropy, na chvíli zauvažoval o tom, že Kurta jako svého přítele přibalí s sebou. Byl to skladný, apartní, hezky vonící přívěšek komunikující docela obstojně francouzsky. Myšlenku zapudil, sotva své nadšení sdílel na internetu se Sebastianem a dozvěděl se – chvilka napětí – že Smytheovi vlastní přímo uprostřed Paříže starý bohémský loft využívaný jen zřídkakdy a Sebastian tam čirou náhodou bude trávit léto. Blaine Kurtovi nakonec ani nenabídl, aby do Evropy letěl s ním a začal střádat všemožné důvody, proč by jeho přítel stejně odmítl – neměl  by peníze na hýření v drahé metropoli, Burt by ho z obav určitě stejně nechtěl pustit a navíc to bylo Kurtovo poslední léto před nástupem na univerzitu. To mu prostě nemohl udělat. Nemohl ho odtrhnout od rodiny a ještě ho finančně zruinovat. Přislíbil, že bude alespoň pravidelně psát a netečným rodičům pak doma oznámil, že se s nimi sveze, ale zbytek dovolené bude trávit se svým nejlepším kamarádem z Daltonu. Kterého rodiče by přátelství až za hrob neobměkčilo?
Sotva dosedli na pařížském letišti, odtrhl se Blaine zpod maminčina křídla jako pravý dobrodruh. Sebastian na něj čekal na metru Assemblée Nationale, kde mu ve slaměném klobouku a skrytu Ray-Benů typu Aviator řekl: „Odsud je to co by kamenem dohodil k Musée d’Orsay, na Tuileries a Place de la Concorde. Vyber si a já nás povedu.“ Blaine mu v dusnu a tlačenici úzkých tunelů padnul kolem krku a jestli se na jeho poblázněnou hlavu sneslo několik pobouřených poznámek, ignoroval je, protože stejně byly ve francouzštině.
Od té chvíle začali kohabitovat v neuvěřitelně horkém půdním bytě na Rue Payenne ve čtvrti Marais, kterou Blaine znal z několika filmů. Prý čtvrť umělců, neřestí a homosexuálů, nepřestával ho ohromovat Sebastian, a Blaine o jeho pravdomluvnosti nepochyboval – bylo to přímo přízračné, kde jinde by taky Sebastian mohl žít! Výhled ze severně stočeného balkónku měli na malý kostelík; promlouvat s Bohem měl ale Blaine dovoleno jenom v posteli, když ho Sebastian nestydatě kouřil („Ach Bože, mhmm...“) nebo zkušeně píchal („Víc, ještě, ach, Ježiši!“), až pod jejich dvojlůžkem vrzala prkenná podlaha a kdosi z místnosti pod nimi čímsi bušil do stropu. Soužití se Sebastianem by si dal líbit už napořád, napadlo ho každé ráno, když si jen opláchl zarůstající tvář a chystal se vrátit do postele – nemusel se denně holit dohladka, jak mu jednoho víkendu oznámil Slavík cestou ze zbohatlického přímořského letoviska na hranici Dolní Normandie. Tehdy byl sám po rozpustilém výletu u moře ještě trochu zanedbaný a průvan v autě mu na hlavě vytvořil huňatý rozcuch nasáklý vůní mořské soli.
Na roli vydržovaného amanta se hodně rychle a hodně snadno přivykalo. Drahé výlety a vína a ovíněné výlety, večeře ve venkovních restauracích, malé pozornosti a vstupenky do galerií, divadel a na koncerty, které vždycky platil Sebastian. Chtěl za to málo, ale dostával hodně – Blaine měl pocit, že celé léto láskou k Sebastianovi žhne jako právě explodující supernova. Snažil se ze všech sil po jeho boku zářit, aby ho Sebastian mohl kdykoliv pyšně vyvést ven do smrákající se neřestné čtvrti jako svého přítele a on při tom sálal nefalšovaným pařížským šarmem. Rychle mu nasákl do krve. Byl přirozeně učenlivý. Trvalo mu jen pár dní, aby pochytil místní společenské návyky a slovní zásobu pro nezbytnou komunikaci, a jen dvě milování, aby se naučil, co Sebastianovi dělá dobře nebo čím ho zaručeně překvapí. S ním v posteli se nemusel upejpat jako s Kurtem – Sebastian byl jako zvíře a Blaine se rád a ochotně také jedním stal. Vyměňování tělních tekutin se mu nikdy nelíbilo víc, než když v srpnový podvečer otevřeli všechna okna do prašných ulic a křičeli svou mladickou touhu špičce Eiffelovky tetelící se na obzoru v odéru horkého vzduchu.
Blaine se stal majetnickým. Sebastian měl svou oblíbenou kavárnu; dřevěné okenice a malebné sezení venku, barista se honosil typickým francouzským jménem Jean-Pierre (ještě tak být v Paříží a nepotkat žádného Jean-Pierra!) a významně na Slavíka mrkal. Blaine nevěděl, co si o tom myslet. Jean-Pierre byl až příliš pohledný a mužný, a tak když jednoho pátku nikam nespěchali a pili odpolední kávu, naklonil se Blaine provokativně k Sebastianovi a špičkou jazyka mu slízl kávový knírek nad konturou horního rtu. Udělal to zrovna, když je Jean-Pierre obsluhoval, aby ukázal, co je jeho a o čem si jeden bezvýznamný pařížský barista může leda nechat zdát.  
To bychom měli drobné pařížské radosti. Jednou za čas ale přišly i povinnosti. A tak se Blaine sem a tam přistihl, jak netečně olizuje poštovní známku a pečlivě ji lepí na vyznačené místo. Tentokrát byla na líci pohlednice černobílá fotografie Jane Birkin a Serge Gainsbourga. V zapadlém antikvariátu na Rue Maître Albert ji vybral Sebastian, protože si byl jistý, že se Kurtovi bude líbit. Blaine mu kdysi navyprávěl spoustu toho o tom, jak Kurt v jednom kuse poslouchá její staré desky, a Sebastian měl sloní paměť. Navíc dokud mu Blaine v jeho pařížském bytě vyhříval postel, snášel Kurtovu mlhavou zaoceánskou existenci bez námitek.
Nejpodivnější na tom bylo, že Blaine se s Kurtem zatím nerozešel. Oficiálně. Prostě na to neměl. Tak nějak doufal, že to Kurt během prázdninového odloučení sám pochopí, přistoupí na tichou dohodu a bez divadýlek a slziček kolem ho v září nechá odcválat na Sebastianově bílém koni. Byl by to samozřejmě francouzský klusák s ladným krokem. 
To, co napsal na zadní stranu, byla sladká a dobrotivá lež. Ne že by v Paříži nechtěl být i s Kurtem, ale pro teď se plně spokojil se svým dobrodružným Slavíkem. Společně hodili pohlednici do schránky, přidali i jednu pro Andersonovi, chytili se za ruce jako dvě čerstvě zamilované hrdličky a po Rue Lagrange vyrazili směr pískové nádvoří Notre Dame.



P.S.: Když zanecháte komentáře, potěší mě to. Zajímá mě, jakou odezvu vyvolává tenhle pár. 

15 komentářů:

  1. Ty nevíš, jak miluju Paříž? A takhle, přesně takhle se mi Blaine líbí nejvíc. Daleko od Kurta! Se Sebastianem si myslím padnou. Tohle přesně jsem si o Blaineovi myslela:
    Prostě na to neměl. (Tak nějak doufal, že to Kurt během prázdninového odloučení sám pochopí, přistoupí na tichou dohodu a bez divadýlek a slziček kolem ho v září nechá odcválat na Sebastianově bílém koni.)

    Povedlo se ti to a mně by se to líbilo, kdyby to tak bylo...

    OdpovědětVymazat
  2. A mně se tohle teda nelíbí a docela mi vadí, když autoři v povídkách prezentují Blaina jako naprostého kreténa, který i když chodí s Kurtem, tak začne spát se Sebastianm nebo hůř, se do něho dokonce zabouchne, ale Kurtovi to neřekne a prostě ho v klidu a bez výčitek podvádí. Podle mě by tohle Blaine neudělal. Ne že bych si myslela, že by Kurta nikdy nepodvedl, ale jsem si jistá, že by měl takové výčitky, že by to Kurtovi řekl a rozešel se s ním.
    Povídka byla dobře napsaná, ale tohle mě prostě neskutečně rozčiluje a protože je to tak prezentované snad v každé Seblaine povídce, kterou jsem přečetla, tak možná i proto je mi Seblaine tak strašně proti srsti.

    OdpovědětVymazat
  3. seblaine mám ráda, hodně ráda a nejenom díky tomu, že shipuju Kurtofsky, tak prostě Blainea šoupnu k Sebastianovi, jak je v glee fandomu zvykem a to nejenom u seblaine ...
    ale oni se mi k sobě hodí, Sebastian by si ho hýčkal, jak píšeš a to by se Blaineovi líbilo, všechna ta pozornost, dárečky, alespoň, tak ho vidím já, navíc Blaine byl z něho úplně počůraný a i když teď tvrdil, že mu je jedno, že se mu omluvil, tak poté ten pohled, no možná to přijde jen mně? že seblaine jako kánon ještě pořád není úplně ztracen? navíc já vážně věřím, že mezi nima už něco bylo, alespoň po telefonu, skypu nebo podobně, protože Sebastian by byl blázen, kdyby to nezkusil a hlavně nebyl nikdo, kdo by ho zastavil, nevěřím, že by to udělal sám Blaine, na to mu pozornost moc lichotí
    a i když si nemyslím, že by Blaine byl až tolik bezstarostný ohledně Kurta, tak tohle se mi moc líbilo, když se na to podívám ze druhé strany - psal jsi to jako prázdniny, kde je tak nějak vše dovoleno, letní románky, nové zkušenosti, opojenost místem, klukem a chce zkusit něco nového a po ruce je kluk, který je ochotný a okouzlující, to se asi pak na přítele lehce zapomene... nebo spíš chce zapomenout, zkrátka ho vytěsní a soustředí se na přítomnost a nemyslí na důsledky, které se na něj ale pak při návratu domů nasypou a chlapec bude muset vysvětlovat ...
    díky a docela ráda bych si od tebe přečetla i delší seblaine :)

    OdpovědětVymazat
  4. Jop, Domík to za mě vystihla přesně. Vím, že Blainea zrovna nemáš v lásce, že ho nemusíš. Mě taky v seriálu poslední dobou neskutečně štve. Ale stejně je podle mě Blaine v jádru pořád hodnej kluk, co by nebyl schopnej Kurta systematicky podvádět a lhát mu. Může být blbej, naivní, ten co si nechá všechno líbit, nechápavej... a může s tím nechtěně i ubližovat lidem kolem sebe, ale hajzl to podle mě není. A to jsi z něj v týhle povídce udělal. Teda aspoň podle mě.

    Když jsem ale na tohle zapomněla, přešla (to jsem musela, jinak by se mi to ani nechtělo dočítat), tak jsem byla těch dvou nadšená. Takhle nějak si je dohromady představuju. Blaine chce a miluje pozornost a Sebastian je více než ochotnej mu jí věnovat. A navíc prázdniny, Francie... hmmm, úplně se mi chce zase někam odjet :) Myslím, že se k sobě ta dva hodí, protože mají spoustu věcí společných. Takže, pár skvělej, prázdniny skvělý, napsáno opět výborně, jenom kdyby nebylo toho obrovskýho černýho mraku, co se mi nad tím celou dobu vznášel.

    OdpovědětVymazat
  5. Holky už všechno řekly, já jen za sebe doplním, že podle mého jsi z Blainea hajzla neudělal. Myslím, že v sedmnácti letech má člověk nárok na pár kopanců, i když mě štve to přiznat zrovna u něj. On se ještě hledá, takovým trochu hloupoučkým způsobem a koho by v takovém stavu nelákal hezký, zkušený kluk, který se mu maximálně věnuje? Mám dojem, že si v tom slastném opojení pařížského vzduchu ani neuvědomil, že tím Kurtovi nějak ubližuje. To, že nemá odvahu říct mu to naférovku do očí je jiná věc, to je hnusné. Ale stává se to. Nikdo z nás neudělal někdy ve vztahu něco, čeho by i po letech litoval? Já teda jo! A nakonec jsem vždycky všechno řekla. Představuju si to spíš tak jako Dorea, že Blaine vysvětlí situaci a rozejde se s Kurtem, až se vrátí z prázdnin, pokud to neudělá Kurt dřív. Kdyby se s ním Kurt rozešel sám, ušetřil by si tím obrovské zklamání. Když se s ním pak rozejde Blaine a všechno mu vysolí, ublíží mu, ale pořád asi míň, než kdyby mu to ze slunné Paříže zavolal nebo třeba napsal. To by byl teprve vrchol. Každopádně, povídka se mi moc líbila a přestávám radši cancat, nebo zase bude koment dlouhý jak týden. Jen ještě takový nápad - není Blaine narozen ve Lvu? :D Čím dál víc mi přijde jako lev - trochu sobeckej, hodně sebestřednej, bažící po pozornosti a když jí nemá dost, hledá ji jinde... :D

    OdpovědětVymazat
  6. Ehh, teď vypadám jako bych si myslela o Blaineovi jen to nejhorší... Tak to není! Jen jsem to v jednu ráno asi hodně zkrátila. :-)
    Vidím to jako Dorea s Bilkis. Mezi Blainem a Sebastianem jistou pžitažlivost nikdo nepopře a také se Blaineovi není co divit. Kdo byl v jeho věku svatý?
    A proč trápit Kurta hned, když konec prázdnin je ještě tak daleko a za okny krásná romantická Paříž... Nehledě na Sebastiana ochotného k čemukoliv. To se lehce povinnosti odsunují a odsunují. Po návratu by se tomu samozřejmě Blaine nevyhnul.
    Většinou přece tyto naivně nevinné první lásky, úzkostlivě si hýčkající věrnost, oddanost, romantiku... nepřerostou ve vztah na celý život. I když mohou.:-)

    OdpovědětVymazat
  7. No damy, me popravde trochu zarazilo, ze Blaine podvadejici se Sebastianem a navrch Kurt podvadejici se Sebastinem, a to jen za ucelem sexu, jak to psala Dorea, byl pro vas vicemene v poradku, ale tohle vam vadi?
    Slo mi o to vzit se do mysli toho kluka, ktery si najednou pripada strasne odpoutany a nic neresi, protoze je mlady a podle sve logiky na to ma proste narok. Myslim, ze Blaine uz to davno bere tak, ze vztah s Kurtem skoncil tak trochu beze slov - a Kurt ostatne taky, protoze je moc chytry a reknete mi, ktery partner by si to takhle nevylozil.
    Takze Blaine je mozna hajzl a kreten, i kdyz ja bych ho pro tuhle povidku nazval spis naivnim hlupakem, co zije pro kouzlo okamziku, ale hlavne - ja nesnasim postavy, ktere maji jen jeden ksicht, a to ten dobry! A neni to zadna moje osobni msta fiktivnimu charakteru, vtipky na tumblr jsou jedna vec, ale myslim, ze jako autor se od tohohle umim plne odpoutat. Kurta jsem nechal podvadet taky.
    Moc vam dekuju za vsechny reakce, ac mi pripada, ze tentokrat jsem jako autor zklamal, a to je neco, co me fakt zere. Budu ted premyslet nad tim, jak se da Seblaine napsat jinak a lepe, protoze me to extremne bavilo a skutecne bych se k nim nekdy rad vratil.

    Bilkis: To by se melo zjistit!

    OdpovědětVymazat
  8. Napsané je to dobře, to jistě - psát umíš. Ale souhlasím s Domíkem. U té věty "Jednou za čas ale přišly i povinnosti." jsem měla pocit, že Blaine je prostě naprosto bezcitný a jen tak, aby se neřeklo, Kurtovi napíše pohled. Jako by ho netížilo svědomí, že dělá něco špatně, jako by pro něho Kurt nikdy nic neznamenal. Blaine takový podle mě není. Napsal jsi sice, že má Blaine strach, ale tak nějak mne nepřesvědčilo, že by se tím Blaine jaksi užíral. Protože podle mne by se užíral docela dost, že se takhle ke Kurtovi chová. Ne možná od začátku, ale když už koná tu "povinnost", tak si to přece musí plně uvědomit, že to, co dělá, není vůči Kurtovi fér.

    OdpovědětVymazat
  9. Bilkis: pokud já vím, tak neznáme jiné kánonové narození než Kurta, což je 27. květen 1993, měl to napsané na přihlášce na školu, jinak ale ohledně Blainea, když jsi to nakousla s tím, jestli není lev, víme podle kánonu, že má staršího bratra a teď se opravdu nechci navážet do mladších sourozenců, ale jak píšeš .."trochu sobeckej, hodně sebestřednej, bažící po pozornosti a když jí nemá dost, hledá ji jinde."... to mi tak trochu připomíná jakousi definici mladšího sourozence, samozřejmě, neříkám, že to platí vždy a všude! (a jo mám mladší sestru :D)

    OdpovědětVymazat
  10. Já myslím, že se Blaine prostě jen zabouchl. To se stává. Ne, že by to pro partnera bylo pak něčím lehčí, ale stává se to. Horká slunná Francie, kluk, co udělá, co mu na očích vidí, a ještě k tomu fůra sexu? Kdo by odolal? :D

    Domík, Joli: Já nevím, Roedeer to vážně napsal dobře, a já se vás nechci nějak dotknout, ale vyznívá to tak, že u Omluv, co napsala Dorea, to bylo všechno docela v pořádku, protože to bylo "jen" o sexu, a tady, když se do toho zapletou city, je to najednou všechno špatně. Podle mě se dá spíš omluvit pitomá zamilovanost, která vede k tomu, že člověk se víc věnuje tomu druhému, než tomu koho má doma, než prostý sex, který prostě vyplyne z nějaké situace a není o ničem jiném než o tom, že si spolu užijou, nebo si dokazují svoje postavení a svou převahu. Možná to prostě vidím moc naivně a romanticky...

    Dorea: Ehm, já jsem Lev a ještě nejmladší ze tří dětí, takže vím úplně přesně, jak to myslíš. My mladší sourozenci jsme občas pořádní hajzlíci. :D

    OdpovědětVymazat
  11. Bilkis, Roedeere, Doreo, prostě druhá strano barikády :D : Mám pocit, že bych to měla ještě nějak líp vysvětlit, co mi opravdu "vadilo" a proč. Nakouslo se tady, proč u Doreiných povídek podvádějící Blaine nevadil a tady najednou ano. Mě vadilo to, že v téhle povídce to Blaine plánoval. Muselo mu být přece naprosto jasné, co se bude dít v bohémském loftu, ve kterém bude dva měsíce pobývat se Sebastianem. To, že se Blaine se Sebastinaem v Doreině povídce vyspal, nebo kdyby náhodou potkal na prázdninách kluka, do kterého by se zamiloval (a spal s ním), tak ani jedno určitě není fér vůči Kurtovi, ale dokážu tu situaci tak nějak "pochopit" a přisoudit Blaineově povaze. :)

    OdpovědětVymazat
  12. Přesn tak. Souhlasím s Lucille. Blaine moc dobře věděl, co se bude ve Francii dít, pochybuju, že tam jel s tím, že budou se Sebastianem chodit pozorovat kachny v Seině. Kdyby se do Sebastiana zamiloval, s Kurtem se rozešel, tak neřeknu ani bů, to se stává, ale to jak se choval Blaine v povídce u Roedeera, se mi prostě nelíbí. V PWP je to pro mě jiné asi proto, že je to prostě PWP, takže tam to kolem moc neřeším.

    A netvrdím, že to neni dobřče napsané. Co se týče stylu psaní, je Roedeer pro mě nejlepší český autor, jen se mi prostě nelíbí, jak tam byl Blaine v té povídce vykreslený.

    OdpovědětVymazat
  13. Neberu vám, že vidíte Blainea jako hodného chlapečka a milujícího partnera, máte na to právo, ale já ho tak prostě nevidím. Mám na něj dost vztek. Z Kurta, který byl sice řazen mezi lůzry, ale měl hlavu hrdě zvednutou se souzněním s Blainem stal téměř podpantoflák, který rozhodně nevypadá šťastně. A proč by měl? Musí sledovat, jak Blaine nezastaví Sebastianovo flirtování,spíš naopak. Musí strpět Blaineovy nápady a nálady, které se rozhodně nezdají moc chápavé a milující...
    Tudíž myslím, že je v pořádku, když si každý v rámci ff pořeší své invence a přání,od toho přece ff je, když se nám kanon nepozdává...

    :D Podle mě by se Blaine na ty prázdniny vyloženě těšil! Sorry, to bylo píchnutí do vosího hnízda, ale já nemám načteno v tomto fandomu a tak vycházím z toho co vidím v seriálu a tam toho moc vidět nemůžu, když se Kurt s Blainem chovají jako bratři...
    Můžete mě bít, ale já raději budu věrná Kurtovsky a Seblaine mi přijde jako fajn nápad.

    OdpovědětVymazat
  14. Ja Blainea vidim takhle uz ted a dovedu si predstavit, ze za nejake ctyri mesice, na zacatku prazdnin (pouzil jsem tady cesky cervenec a srpen, i kdyz vim, ze v USA se to ruzni) to bude jeste horsi. Nechci vam kazit iluze nebo neco takoveho, ale obavam se, ze muzi k podobnym vecem pristupuji jinak nez zeny. Z canonu tak nejak tusim, ze s Kurtem to v posteli asi nebude zadnej odvaz - a kdyz pak mladej, hormony poblaznenej kluk prijde na moznost zadovadet si s takovym hrebeckem jako je Sebastian, tak nevidi neslysi. Podle me teda :]

    Jeste nadhodim takovou otazku - jak zpracovany Seblaine by se vam libil (krome toho PWP)? Cetly jste povidku s timhle parem, ktera vas zaujala a pristoupily jste na to? Vazne bych rad napsal neco dalsiho, tak delam pruzkum.

    OdpovědětVymazat
  15. jsem fanynka Klaine (evidentě zatím, než to ještě víc zničí), nebo Seblaine - ale ne dohromady xD jinak povídka snadno uplatitelného Blaina byla fajn :)

    OdpovědětVymazat